Už od června se mohli naši osmáci těšit na výlet na Šumavu. Což o to, oni se vždycky těší, když se škola, nebo chcete-li výuka, přesouvá do ryze nevýukových míst. Ovšem těšení bylo nabité ještě malou dávkou adrenalinu, zvědavosti a nervozity, protože se měli setkat, už podruhé, se svými vrstevníky a průvodci z Norimberka. Toto setkání navázalo na projekt “Milujeme perníčky!”, který se uskutečnil v červnu v Norimberku na Montessori škole.
19. září jsme se tedy vypravili na cestu do šumavských Prášil, kde jsme znovu navázali tam, kde jsme v červnu v Norimberku skončili. Skupina se znovu sešla a putovala celý den po prášilském okolí. Pod vedením paní Lucie Pec z Bavorského národního parku si v dvojjazyčných týmech vyzkoušeli všichni na vlastní kůži, jaké to je vnímat les všemi smysly, jen ne očima. U říčky Křemelná vznikala mezinárodní architektonická díla v podobě kuličkových drah z přírodnin a výtvarná díla ve stylu land art. Bedlivý pozorovatel celého procesu vzniku děl by mohl podotknout, že bylo vyvinuto opravdu velké úsilí všech zúčastněných při domluvě kupříkladu trajektorie kuličky či prozkoumávání estetického vkusu národnostního protějšku. Nakonec vznikla opravdu pozoruhodná díla, která byla důkladně zdokumentována (viz fotogalerie).
Projekt “Milujeme perníčky!” finančně podpořily Fond budoucnosti, Goethe Institut Praha a BJR.