Říká se, že dnešní děti nečtou – je tomu skutečně tak? Pokud ano, je možné tento stav změnit? Proč je důležité, aby dnešní děti četly? Jak rozvíjet dětské čtenářství? Jaké knížky baví dnešní děti? Jak čtenářské aktivity zakomponovat do běžné výuky?
Nejen na tyto otázky se snaží hledat odpověď Nová škola ,o. p. s. v projektu ” Školní čtenářské kluby na 2. st. ZŠ.” Projekt je financován z prostředků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a probíhá v období od 1. listopadu 2016 až do 30. října 2019. Do tohoto projektu se spolu s dalšími dvaceti šesti třídami z celé České republiky zapojila i naše škola.
Naše společná přesvědčení o dětském čtenářství jsou:
- Rozvíjet čtenářství můžeme jen u dětí, které poznaly radostný zážitek z četby.
- Každé dítě potřebuje na své čtenářské cestě průvodce.
- Čtení je potřeba věnovat čas.
- Čtenářská gramotnost je základním předpokladem školního i životního úspěchu dětí.
Tato pravidla jsme si vzaly za svá a snažíme se je někdy vážněji, někdy zábavnou formou naplňovat tak, jak to samy nejlépe dovedeme.
V našem klubu se schází deset dětí, jako zástupkyně veřejné knihovny zde působí Mgr. Lucie Mužíková a za učitele češtinářka Mgr. Milada Radostová. Setkáváme se pravidelně ve středu odpoledne po dobu dvou vyučovacích hodin. Setkání se odehrávají ve školní knihovně, kde máme vlastní police na klubové knihy. Děti si mohou vybírat knížky i z knihovny, nosit si je z domova, dokonce na speciální přání přiveze Lucka dětem knížky z knihovny z Písku. Měli jsme i setkání v poměrně netypických prostorách, a to v učebně umění , a na přání dětí dokonce v tělocvičné nářaďovně.
Naše škola je malá venkovská škola v krásném prostředí nedaleko od Písku, ovšem s poměrně dost velkým počtem problémových dětí. Jsou to hlavně děti s komplikovaným rodinným prostředím, které přiznají, že doma nemají ani jednu knihu, nebo děti s výchovnými, vzdělávacími či psychickými problémy, často děti z neúplných rodin nebo z rodin, kde rodiče nevěnují dětem patřičnou pozornost a péči. O to větší máme radost, že několik takových dětí se účastní našich klubových setkání a zjišťují, že je číst vlastně baví, zvláště když dostanou od nás nebo spolužáků typ na knížku, která se jim líbí. Velkou radost nám způsobila věta jednoho našeho člena:” Paní učitelko, to byla moje první knížka v životě, kterou jsem přečetl.”
Máme knihovnu vybavenou podsedáky a koberečky, děti si při čtení mohou zvolit polohu, která je jim příjemná. Na začátku si vždy společně v kruhu povídáme, co se stalo během týdne, kdy jsme se neviděli, jestli se děti nesetkaly s nějakou zajímavou knihou, kterou by nám mohly doporučit, zda něco četly apod. A co by to bylo za klub, kdyby chyběl už dopředu uvařený čaj a nasypané sušenky? Na to se děti vždy hodně těší. Pak se soustředíme na několik hlavních cílů, které se snažíme naučit děti. Je to umět vybrat si knihu, která se jim bude líbit, pokud je kniha nezaujme, nebráníme jim v tom, aby si vzali knihu jinou. Snažíme se také, aby děti vydržely nějakou dobu soustředěně číst a vzájemně se při tom nerušit. A pak přichází důležitý moment, aby děti uměly o přečteném vyprávět, aby knize rozuměly. Někdo se zatím stydí, ale čím dál méně, naopak se najdou tací, kteří by hovořili stále. Můžou si při četbě dělat poznámky, ale nenutíme je k tomu. Pak mohou říct, pokud chtějí, komu by knížku doporučily, protože si myslí, že by se mu mohla líbit. Jak už to v životě bývá, někdy se zadaří, někdy to jde hůř, postupujeme malými krůčky, ale postupujeme!
Nesmíme zapomenout, že jsme si založili i svoji skupinu na FB, vytvořili si své logo a název klubu Pusheen podle knížky, která má zatím mezi dětmi největší úspěch. Za zvlášť podařené hodnotily děti setkání, na kterých se setkaly s komiksovou verzí Kytice, s lidským bingem a některá další. Ale myslíme si, že nikdy nenastala situace, kdy by se dětem na setkání vyloženě nelíbilo , nebo se dokonce nudily. Samozřejmostí jsou pravidla, která si děti vytvořily samy, jen s našimi opravdu malými připomínkami, máme je pověšeny v knihovně a děti se jimi snaží poctivě řídit. Vždyť si je taky dohodly samy! Měli jsem návštěvy i několika nečlenů, kteří se přišli podívat a strávili s námi celé setkání. Už máme zprávy, že někteří budou chodit na setkání v příštím roce s námi.
Klubové náramky děti už dostaly, ale vědí, že je čeká příští středu překvapení, a jsou hodně zvědavy. Dostanou knihu, notýsek na prázdniny, kam si můžou zapisovat poznámky ke knížkám, se kterými se přes prázdniny setkají, a pak hurá do cukrárny na zmrzlinu. Myslíme si, že naše setkání probíhají v milé a příjemné atmosféře, bez křiku a výhrůžek. Je nám tam tudíž společně moc dobře a už se těšíme na nový rok a na nové členy. U nás bude rozhodně vítán každý nový zájemce. A na závěr přejeme krásné prázdniny (nejen) s knihou.
Lucie Mužíková
Milada Radostová