Hned po vánočních prázdninách jsme se vydali na divadelní představení do Plzně.
Byl to ještě takový malý – dodatečný dáreček. Docela dost jsme se těšili, protože jsme měli delší dobu
pauzu. Dříve jsme jezdili rádi, ale díky covidu (a opatřením s ním spojeným) se pobyt většího
množství lidí na jednom místě moc nedoporučoval.
Takže – dočkali jsme se a 3. 1. 2023 (tedy hned první den po návratu z prázdnin) jsme se vymydlení,
načesaní ….(zkrátka moc nám to slušelo ) vydali na cesty. Cesta autobusem utekla jak nic, dokonce
nám ještě zbyl čas na krátkou podvečerní procházku centrem krásně vánočně vyzdobené Plzně.
Představení probíhalo ve Velkém divadle – Josefa Kajetána Tyla. To je taková stará, historická
budova, která nám připomínala Národní divadlo. Díky lístkům do druhé a třetí řady jsme se ocitli
hned od začátku prakticky „uprostřed dění“. Moc se nám představení líbilo. Od paní učitelky
Hubičkové jsme už předem děj opery znali. I nějaké zajímavosti a „drby“, které se vázaly k jejímu
vzniku a uvedení. Někoho překvapilo, že šlo opravdu o prodanou (nikoli provdanou) nevěstu, i když
na veselku nakonec taky asi došlo.
Vašek byl náramný sympaťák, na lízátko, které mlsal mezi áriemi se nám sbíhaly sliny a nechápeme
Mařenku, proč ho nechtěla.
V divadle se nám kultura prolnula s fyzikou. Zjistili jsme, že čas je skutečně relativní. Zatímco první
dějství trvalo 45 minut, druhé uběhlo rychleji a třetí dokonce ještě rychleji. Sotva začalo, už byl
konec. A přitom trvaly 45 minut všechny tři. Paní učitelka nám vysvětlila, že vše souvisí se vším, a
proto je poznání komplexní proces. Nikdy nevíte, co s čím bude souviset. Takže se máme učit všemu a
s radostí a mít oči i uši stále dokořán.
Zpátky jsme dorazili těsně před půlnocí. A bylo to napínavé. Rodiče nás čekali na parkovišti poblíž
kostela a hřbitovní zdi. Kdo by se tu v tuto dobu zbytečně zdržoval, že? Tak jsme se rozprchli domů,
jak nejrychleji to šlo.
PS:
Milé děti a rodiče,
Podobné zájezdy a akce připravuji už řadu let. Lidem se líbí, někdy i poděkují. Ale aby mi poděkovali
všichni – děti i rodiče sami od sebe – tak to se mi ještě nestalo – tedy až s Vámi – poprvé.
A TO JE ODMĚNA ZA VŠECHNY PENÍZE. Moc děkuji. Udělali jste mi tím neskutečnou radost.
Y. Hubičková
