Není nic v mysli, co neprošlo smysly – říkával Jan Ámos Komenský. A tak jsme se rozhodli zapojit do výuky dějepisu co nejvíce smyslů. A chcete vědět, jak jsme na to šli? Právě probíráme v šesté třídě pravěk a umění té doby nám učarovalo. Tak jsme se rozhodli vyzkoušet si, jak se to tehdy dělalo. Kreslili jsme pouze přírodním materiálem (popel, uhlí, rostliny, které barví – řepa, zelí, listí, třezalka…, hlínou, kořením…). Vymysleli jsme toho celkem dost. Kreslili jsme na plátno (jeskyni jsme totiž ve škole bohužel nesehnali 🙂 ). Zkoumali jsme, kolik smyslů lze zapojit. Tak tedy zvládli jsme to pomocí zraku, sluchu, chuti, čichu i hmatu. No vlastně jsme tvořili za pomoci všech smyslů. To tedy znamená, že to, co jsme se díky tomu naučili, si už budeme pamatovat napořád.
No a navíc, myslíme si, že v Altamíře tak hezké malby, jako se povedly nám, nemají. Co vy na to?
Vaši šesťáci