Do VELKÉ třídy je ve školním roce 2023/24 zapsáno 18 dětí, z toho 5 dívek a 13 chlapců ve
věkovém rozmezí pěti až šesti let.
O děti se starají dvě paní učitelky – Bc. Štěpánka Voříšková a Pavlína Žáčková a školní
asistent Lenka Trůblová.
Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu je harmonický rozvoj dítěte předškolního
věku s důrazem na oblast citovou a morální. Pedagogické působení vychází z poznatků
vývojové psychologie, předškolní a obecné pedagogiky.
Hlavním záměrem práce s dětmi v naší třídě je vytváření bezpečného a láskyplného prostoru
plného podnětů pro rozvoj tvořivosti dětí a jejich trvalé radosti ze života. Základní
podmínkou utváření dětského společenství v této třídě je respekt k jedinečnosti každého
dítěte, jeho individuální svobodě projevu a možnosti volby a rovněž rozvíjení jeho
přirozeného nadání, se kterým vstupuje do života.
Poskytujeme dětem co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři
oblasti dává do souladu.
V oblasti rozvoje vůle je kladen důraz na poskytování vhodných vzorů k napodobování, vytvoření
spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro
pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností.
V oblasti rozvoje cítění nám jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím
volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při
malování vnímání barev a jejich vnitřní podstaty. Pomocí uměleckého zážitku z pohádek,
přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně
historických i přírodních.
V oblasti myšlení je naším cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určité jevy
tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě osobní
zkušenosti, snažíme se tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj
řeči a možnost komunikace. Vést děti ke schopnosti pozorovat a vnímat zákonitosti
přírody. Vedeme děti ke vnímání plynutí času na základě prožitku lidových tradic, zvyků a
rituálů, které jim poskytují poznání řádu a jistotu vyplývající z rytmicky se opakujících
známých
dějů a také umožňují vytváření pozitivního vztahu k místu a času, ve kterém se právě
nacházejí.
Průběh dne je veden snahou o rytmické střídání činností, při kterých dítě může zcela
svobodně projevovat svou individualitu a jedinečné zaměření své osobnosti, prožívat své
první sociální role a získávat počáteční sociální zkušenost, a činností, ve kterých zažívá sílu
společenství, v němž se nachází.
Po příchodu do tříd si mohou děti volně hrát nebo pracovat na nabízené činnosti dne.
Společné přivítání v ranním kruhu a pohybová chvilka probíhají přibližně od 8.15 hodin.
Následuje hygienická pauza a v 8.30 je dětem podávána svačina. Poté od 9.00 probíhá hlavní
činnost podle týdenního cyklu. Přibližně v 9.30 se převlékáme a odcházíme ven. Po návratu a
další hygienické pauze je dětem podáván oběd (cca 11:30 – 12:00). Po obědě si mohou rodiče
své děti vyzvednout. Na děti, které jsou zde po celý den, čeká odpočinek do 14.00 hodin.
Možnost odpočinku, zklidnění a „vypnutí“ v průběhu náročného dne plného nových informací
a podnětů je pro psychiku dítěte velmi potřebná. Jsme si vědomi, že může mít pro každé dítě
jinou, individuální formu, v naší MŠ umožňujeme dětem zejména odpočinek na lehátku s
vyprávěním příběhů a pohádek, příp. prohlížení knížek. Po odpoledním odpočinku je ve 14.00
podávána svačina. Následují společné aktivity s dětmi a poté volná hra a pobyt na školní
zahradě a vyzvedávání dětí rodiči až do 16.15 hod.
Během týdne se pravidelně střídají tyto hlavní společné činnosti: malování, kreslení,
modelování, pečení chleba, pohybová výchova, pracovní činnosti, pondělní výprava do okolí
MŠ.
Malování:
Při malování se děti seznamují s barvami, nezobrazují však často konkrétní předměty, ale
prožívají svět barev, jejich vznikání a prolínání. Děti pozorují, jak se jedna barva setkává s
druhou, ohraničuje ji nebo se s ní spojuje, jak vznikají nové barvy, nové formy. Takovéto
malování nevede k soutěživosti nebo k obkreslování, ale je psychologickým lékem, který
vyrovnává napětí a únavu z jednostrannosti.
Kreslení:
Při kreslení užívají děti voskové pastely v blocích (tzv. bločky) s širokou měkkou stopou na
velkém formátu papíru. Dětské práce nehodnotíme, jde o kreslení pro potěšení a o ztvárnění
zážitků.
Pečení chleba (dalamánků):
Přípravy pečení chleba se účastní všechny děti. Ráno zadělají společně s učitelkou těsto.
Konečné zpracování má na starosti učitelka, děti poté tvoří za doprovodu písní nebo říkadel
malé bochánky. Děti projdou celý proces pečení chleba i s předcházejícím mletím zrna na
celozrnnou mouku. Každé dětské ručky si mohou měkké těsto prohníst, pohladit nebo
přivonět a ochutnat. Pod rukama vznikají dalamánky, pletýnky, šneci či rohlíčky.
Modelování:
K modelování se používá včelí vosk. Jeho přírodní barvy a typická vůně pomáhají dětem tvořit
opravdu všemi smysly. Práce se včelím voskem podporuje jemnou motoriku, též dětskou
trpělivost, fantazii a soustředění. Děti musí nejprve teplem svých dlaní vosk rozehřát, a to je
práce nelehká! Společně pak vytváříme jednoduché tvary, které se vztahují k určitému právě
prožívanému období. Výtvory dětí nikterak nehodnotíme.
Pohybová výchova:
Jak řízené, tak spontánní pohybové aktivity jsou nedílnou součástí každého dne z hlediska
zdravého vývoje dítěte. Ranní kruh je zaměřena na rozvoj hrubé motoriky a koordinaci
pohybů pomocí nápodoby.
Zpěv:
Zpěv zde není pojednán jako samostatná řízená činnost. Zpíváme při každé příležitosti, zpěv
doprovází umělecké činnosti, pohádky, pečení chleba, je přítomen i při ranních hrách, ranním
kruhu, hygienických pauzách a odpoledním odpočinku.
Oslava narozenin:
Narozeninový den se nese ve znamení oslavy. Narození člověka je velká událost, kterou s
dětmi prožíváme. A tak se malý oslavenec stává králem či královnou dne. Pro každého
oslavence je připraven dřevěný „dort“ se svíčkami, narozeninový příběh šitý přímo na míru
konkrétního dítěte a narozeninová písnička. Nechybí ani dětmi malované dárečky – obrázky a
maličkost k potěšení od paní učitelek nebo malá dobrůtka, kterou oslavenec se svojí
maminkou pro ostatní připraví.
Věcně a stručně:
Osobnostní přístup ke každému dítěti.
Harmonický rozvoj myšlení, cítění a vůle.
Respektování vývojových potřeb dětí. Vzdělávání formou prožitkového učení.
Nejdůležitějším principem je výchova napodobováním.
Nastavování přirozených hranic s pochopením přímých důsledků vlastních činů.
Činnosti a aktivity (hry, pohádky, písničky, básničky, říkanky, tvůrčí činnosti aj.) jsou
inspirovány proměnami v přírodě v daném ročním období a směřovány k jejich prožívání.
Při sestavování obsahu třídního vzdělávacího programu a tvorbě integrovaných bloků
vycházíme z věkového složení třídy (co je pro tuto skupinu děti přirozené, blízké a zajímavé).
Neuznáváme soutěživost. Spíše podporujeme vztahy založené na spolupráci, respektu a
úctě. Klademe důraz na vzájemné vztahy dětí.
Metody založené na fantazii a magičnu, protože svět fantazie je pro dítě zdrojem
dobrodružství a prožitku. Svět pohádek léčí dětskou duši.
Stolujeme společně. Děti si samostatně jídlo a pití servírují, přidávají, dolévají.
Zajištění dostatečného pitného režimu v průběhu celého dne.
Hračky, herní vybavení a doplňky jsou uzpůsobeny věkovému složení dětí ve třídě. Důvěra
mezi učitelkami a dětmi, děti nám tykají i vykají.
Spolupráce s rodiči poskytuje dítěti zprávu, že školka a rodina nejsou dva oddělené světy.
Významné místo zaujímá v naší třídě „roční stůl“, který charakterizuje právě probíhající
roční období.
Pro pobyt venku potřebujeme vhodné oblečení, které děti mohou umazat a vhodnou obuv.
Holínky, náhradní oblečení a pláštěnky uložené v šatně.
- “Pro dítě je svět místem, kam přichází plné nadějí a důvěry a ve kterém má vyrůstat a
hledat uplatnění. Všechny své vlohy a předpoklady má již v sobě a záleží jen na nás – na
rodičích,
vychovatelích i celé společnosti, jaké prostředí mu připravíme a kterým jeho kvalitám
umožníme se rozvinout.”
(T. Smolková: Na cestě od lilie k růži)